Naděje na větší podporu škol a asistentů pedagoga se rozplývají. MŠMT trvá na parametrizaci, která se negativně dotkne tisíců dětí

MŠMT odmítá zapracovat připomínky k tzv. parametrizaci asistentů pedagoga. Hrozí, že některé školy od letošního září o asistenty přijdou. Dopad to bude mít mj. na žáky se sociálním znevýhodněním. Jejich počet se přitom podle odhadů mohl v posledních letech znásobit. Podle Národního pedagogického institutu na asistenty pedagoga pro práci s těmito dětmi žádá z Národního plánu obnovy více jak tři čtvrtiny škol. Odborníci svůj apel na odložení parametrizace zopakovali i na konferenci pořádané Novou školou o.p.s. o přínosech asistentů.

V důsledku prohlubující se chudoby a války na Ukrajině se počet dětí a mladých lidí se sociálním znevýhodněním na českých školách mohl od posledního průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2015, který hovoří o 140 tisících jedinců, výrazně navýšit. Podle kvalifikovaného odhadu organizace Nová škola může jít dnes až o dvojnásobek. Právě na práci se znevýhodněnými žáky a studenty školy nejčastěji sahají po asistentech pedagoga. „Finanční podporu na posílení personální pozice Asistent pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním si doposud zvolilo celkem 181 žadatelů. To představuje 71% podíl ze všech žádostí,“ uvádí Olga Havlátová z Národního pedagogického institutu (NPI), který zprostředkovává pomoc pro oblast školství z Národního plánu obnovy. Asistenti pedagoga ve velké míře  pomáhají také žákům s odlišným mateřským jazykem, jak ukázalo nedávné šetření.

Navzdory zřejmé potřebě asistenty posílit hrozí, že školy přijdou o ty, které už mají. Ministerstvo školství odmítá upustit od svého plánu na takzvanou parametrizaci, tedy přidělování asistentů na základě celkového počtu žáků v dané škole. Kritici podezírají resort z toho, že chce ve výsledku pouze ušetřit. „Pokud ministerstvo počítá s tím, že by měl celkový počet asistentů pedagoga ve školství zůstat stejný, a to je ten optimističtější scénář, pak by přerozdělování asistentů nutně znamenalo jejich úbytek ve školách, kde jsou nejvíce potřeba,“ upozorňuje na jedno z rizik reformy Zbyněk Němec z Pedagogické fakulty UK v Praze. MŠMT by podle Němce mělo parametrizaci odložit a zmapovat, co školy skutečně potřebují. S tím souhlasí i Barbora Šebová z Nové školy. „Vítáme snahu o systémové řešení, ale ne o polovičaté. Prozatím by pomohlo, kdyby se školy na diagnostice dětí se sociálním znevýhodněným mohly alespoň spolupodílet,“ navrhuje s tím, že dobře zpracované schéma pro posuzování potřebnosti podpory a následné doporučování asistentů pro znevýhodněné žáky už nyní nabízí projekt NPI v rámci Národního plánu obnovy. 

Díky asistentům se podle Šebové daří u těchto dětí předcházet předčasným odchodům ze vzdělávání nebo jejich přeřazení na školy určené žákům s lehkým mentálním postižením. Tím se zároveň zvyšuje jejich budoucí uplatnitelnost na volném trhu práce, upozorňují odborníci na ekonomickou výhodnost tohoto nástroje. „U znevýhodněných žáků a studentů není až osmdesáti procentní absence ve škole nic neobvyklého. To se od první třídy týkalo i čtvrťáka Pavla. Už po půl roce, kdy jsem se mu začala věnovat věnovat zhruba šest hodin týdně, se mu výrazně zlepšil prospěch a na konci roku měl pouhých deset omluvenek. Se školou začala komunikovat i jeho maminka,“ popisuje asistentka Monika z nejmenované školy. Úspěch asistentů podle ní spočívá v intenzivní individuální podpoře dítěte i jeho rodiny, tedy i mimo školní výuku. Právě na mimoškolní podporu ve většině případů úvazky asistentů dnes nedostačují.

Podle statistik MŠMT z roku 2021 pracuje na základních školách téměř 22,5 tisíce asistentů pedagoga, z toho je plných úvazků necelých 14,5 tisíce. O přínosech asistentů i dalších nástrojích jako např. snídaňové kluby dnes debatovali na konferenci v Praze pod taktovkou Nové školy zástupci odborné komunity i školských zařízení. V příspěvcích zazníval apel na MŠMT a vládu stran zvážení dopadů plánované reformy.

Tiskovou zprávu si můžete stáhnout níže: