Měl by asistent pedagoga pomáhat při přebalování žáka? Ano, rozhodně ano!

Zbyněk Němec

Otázka, do jaké míry mohou být asistenti pedagoga zapojení do úkonů mimo standardní pedagogickou činnost, se objevuje už řadu let. Naposledy diskuzi na toto téma rozvířil v minulém týdnu článek autora vystupujícího pod pseudonymem „Better Future 1“ na webu Médium.cz.

V článku nazvaném „Kontroverze na školní chodbě: Může asistent pedagoga odmítnout přebalování žáka?“ si autor klade následující řečnickou otázku: „Může asistent pedagoga odmítnout přebalování žáka nebo asistenci při menstruaci mentálně postižené dívky?“ A na tuto otázku odpovídá: „Ano, může. A dokonce by měl!“ Následně pak argumentuje tím, že asistent pedagoga je přeci pedagogický pracovník a že uvedené úkony podpory by měl dělat osobní asistent.

Zkušení asistenti pedagoga ale dobře vědí, že se autor výše uvedeného článku mýlí. Asistenti pedagoga by v případě potřeby rozhodně měli pomáhat žákům i při přebalování, i při hygieně spojené s menstruací nebo při řešení mnoha podobných potřeb. A je to tak zakotvené i ve vyhlášce (č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných), která v § 5 popisuje hlavní činnosti asistenta pedagoga a doslova uvádí, že asistent pedagoga poskytuje žákům „nezbytnou pomoc při sebeobsluze a pohybu“.

Termín „pomoc při sebeobsluze“, pod který v praxi asistentů pedagoga běžně řadíme třeba i pomoc při přebalování nebo při hygieně na toaletě, není záměrně nikde podrobněji definován – je to tak schválně proto, aby pod tento termín bylo možné zařadit všechny úkony podpory, které žáci pro jejich fungování ve školním prostředí potřebují.

V mimoškolním prostředí mohou se sebeobsluhou žáků pomáhat i osobní asistenti, jejichž práce nespadá do rezortu školství, ale řadí se do oblasti sociálních služeb (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Ve školách ale nemůžeme na pomoc osobních asistentů spoléhat, a to hned ze dvou dobrých důvodů:

• Služba osobní asistence je v různých regionech různě dostupná. V republice existuje celé řada škol, v jejichž nejbližším okolí žádný poskytovatel osobní asistence neexistuje, praktické zajištění osobního asistenta do školy by tak bylo velmi obtížné.
• Osobní asistence je službou placenou. Pokud bychom podmínili účast žáka ve škole zajištěním osobní asistence, tedy služby, za kterou by rodiče žáka museli platit, bylo by tím porušeno právo žáka na bezplatné vzdělávání (dané článkem č. 33 Základní listiny práv a svobod). Šlo by tedy o postup protizákonný.

Z těchto důvodů je „pomoc žákům při sebeobsluze“ už od roku 2011 zařazena do náplně práce asistentů pedagoga. Pomoc při přebalování nebo při osobní hygieně žáka do náplně práce asistenta pedagoga tedy rozhodně patří.

Autor je vysokoškolský pedagog (PedF UK), s Novou školou o.p.s. spolupracuje jako metodik.