Aktuality

Ticho je na hřbitově. Ve třídě má být šrumec, říká propagátorka inkluze sestra Cyril Mooney

Velmi zajímavý pohled na to, co znamená inkluze, přináší rozhovor s řídovou sestrou Cyril Mooney, která téměř šedesát let učí v Indii a šíří inkluzivní vzdělávání. 

V její škole se učí děvčátka zámožných rodičů spolu s těmi nejchudšími z ulice. Děti se vyučují i navzájem, vzdělání tak pro ně nabírá další rozměr, říká sestra Cyril Mooney. Přinášíme ukázku z rozhovoru, který dala během své návštěvy v Praze serveru iDNES.cz.


Sestra Cyril Mooney se narodila v roce 1936 v Irsku. Vystudovala zoologii. Vstoupila do řádu Sester z Loreta a v roce 1956 odjela učit do soukromé školy Loreto Sealdah v indické Kalkatě. Později se stala ředitelkou školy. Vybudovala unikátní inkluzivní systém vzdělávání bohatých a velmi chudých dětí. V roce 2011, po padesátileté praxi, předala školu své následovnici.

Její práce byla oceněna dlouhou řadou cen a čestných doktorátů z celého světa i Indie a její náplní je nyní předávat své metody a zkušenosti učitelům, ředitelům škol a zákonodárcům po celém světě.


Pocházíte z Irska. Svoji učební metodu jste ale vyvinula v indické Kalkatě. Jak jste se tam dostala?
Do Indie jsem přišla v roce 1956, protože jsem cítila, že to chce Bůh. Připojila jsem se k řádu Loreto, složila jsem slib a odjela učit do Kalkaty, do školy pro dívky z bohatých anglo-indických rodin. Brzy mi došlo, jaké obrovské množství chudých lidí žije v okolí. Začala jsem proto uvažovat, jak bychom mohli zapojit do výuky i nejchudší děti z ulice, aby měly stejné možnosti jako ty bohaté.

Řešení nakonec navrhly samotné holčičky z vaší školy. Jak k tomu došlo?
Domnívám se, že je dobré zajímat se o to, o čem děti přemýšlí, diskutovat s nimi o problémech, analyzovat je a nechat děti rozhodnout, co by chtěly změnit. Dívky proto začaly chodit do vzdálenějších vesnic, kde bylo mnoho chudých dětí bez šance na vzdělání. Jednou týdně je tam jezdily učit. Později samy přišly s tím, že chudé děti nejsou jen ve vesnicích, ale i přímo za branami školy, a že bychom jim měli pomáhat. V Indii má každá škola předmět zvaný „společensky užitečné práce“, může to být třeba zahradničení nebo různé praktické činnosti. Naše škola se v rámci toho rozhodla učit chudé děti. Každé děvče tak mělo v rozvrhu vyhrazený čas, kdy vyučovalo děti, které přišly z ulice.

Co je podstatou vaší učební metody?
Dítě je vyučováno metodou jeden na jednoho dalším dítětem, které dobře rozumí jeho problémům. V mé třídě bylo vždy kolem padesáti dívek, které byly připraveny ve vyhrazený čas učit ty, co přišly z ulice. Prostor pro to byl na střeše školní budovy. Vzdělávání je obvykle dvoudimenzionální proces, to znamená, že učitel prostě předává znalosti žákům. Když ale dívky takto začaly samy učit, mluvily s chudými dětmi, viděly jejich bídu, vzdělání pro ně nabralo třetí dimenzi...

Celý rozhovor najdete na http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-se-sestrou-cyril-d02-/zahranicni.aspx?c=A150508_164219_domaci_zt

AKTUALITY

Firemní MŠ v Brně hledá asistenta pedagoga a chůvu na 0,5 úvazek

22.10.2017

Lentilka - firemní mateřská škola JMK v Brně hledá asistenta pedagoga a chůvu, obojí na poloviční úvazek. Náplní asistenta je podpora pedagogovi při jeho organizační činnosti během dne a podpora při vzdělávání šestiletého chlapce s PAS. Náplní chůvy je podpora pedagogovi při práci s dětmi ve věku od 2,5 let. >>

© Nová škola, o.p.s. 2013